Handicapovaní vzkazují bankám: započtěte nám příjmy z invalidního důchodu

Drtivá většina zdravotně postižených obyvatel České republiky by uvítala speciální finanční produkt pro financování nebo rekonstrukci vlastního bydlení. Základním předpokladem pro ně přitom je, že jim finanční instituce započítá jejich invalidní důchod do příjmů. Zároveň by respondenti uvítali možnost zvýhodněných úvěrů na pořízení specializovaného vybavení. Vyplývá to ze společného průzkumu ČMSS a osvětového projektu Srdcerváči.

Lidé se zdravotním postižením mají v Česku dlouhodobě problém dosáhnout na vhodný finanční produkt, díky němuž by vyřešili problémy s pořízením či rekonstrukcí bydlení. Vyplynulo to z průzkumu Českomoravské stavební spořitelny (ČMSS) a osvětového projektu Srdcerváči Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (NFOZP) na téma „Co vám chybí ve službách finanční společnosti při řešení potřeb spojených s bydlením“.

Respondenti v průzkumu uvedli, že nejvíce potřebují, aby jim finanční instituce započítaly jejich invalidní důchod do příjmů. 

„Zároveň by respondenti uvítali možnost zvýhodněných úvěrů  na pořízení specializovaného vybavení, například bezbariérových přístupů, elektrických vozíků, výtahů či speciálního vybavení koupelen,“ komentoval výsledky průzkumu předseda představenstva ČMSS Vladimír Staňura.

Plné tři čtvrtiny dotázaných by uvítaly specializovaný finanční produkt, který by pomohl s rekonstrukcí bytu či jeho vybavením. Jen o málo menší zájem je o finanční poradenství, 68 % dotázaných by rozhodně uvítalo finanční poradenství, které by řešilo speciálně témata vhodná pro zdravotně postižené. U poradenství by byl zájem například o služby bankéře domů či pomoc při jednání s úřady.

„Průzkum potvrdil to, o čem v nadačním fondu s lidmi s postižením hovořím již řadu let. Tuzemské banky do příjmu nezapočítávají ani invalidní důchody, ani dohody o provedení práce či pracovní činnosti a handicapovaní tak mají velký problém na rekonstrukci či pořízení bydlení dosáhnout. Pro většinu z nich je to přitom životně důležité,“ vysvětlila ředitelka NFOZP Hana Potměšilová.

Více než polovina handicapovaných (54 %) je přesvědčena o tom, že na trhu v tuto chvíli chybí specializovaný produkt pro financování potřeb spojených s jejich bydlením. Není přitom nutné bezpodmínečně vytvářet nové produkty, ale spíše zvýšit dostupnost stávajících produktů. 

„Můj typ zdravotního postižení by při hypotéce znamenal neúměrně vysoké poplatky za pojištění, v jedné bance by mi hypotéku vůbec nedali, přestože mohu pracovat a mé pracovní schopnosti nejsou díky léčbě výrazně omezeny,“ vysvětluje jeden z dotázaných.

Velkým tématem je pro osoby se zdravotním postižením především započítání příjmu z invalidního důchodu jako příjmu pro posouzení bonity žadatele. V tomto postupují finanční instituce rozdílně, některé invalidní důchod započítávají, jiné ne.

„Úplně by postačilo, aby bankovní a pojišťovací instituce kalkulovaly příjem invalidního důchodu jako trvalý, stálý a vzhledem k většině diagnóz i dlouhodobě zajištěný, příjem. Také by mohlo vyhovovat jak samotným postiženým, tak ČMSS, pokud by stát neodrazoval postižené od vlastního bydlení tím, že jim znemožňuje příjem příspěvku na bydlení, pokud bydlí ve vlastním bytě, který splácejí. Přitom nájem se jako náklad na bydlení započítává,“ uvedl další z respondentů.

„Víme, že tato otázka osoby se zdravotním postižením dlouhodobě trápí, proto patříme k těm vstřícnějším institucím a příjem z invalidního důchodu lze u nás do finanční situace klienta započítat,“ uvedl Vladimír Staňura.

Podobně jako invalidní důchod přitom osoby se zdravotním postižením vnímají i fakt, že zpravidla není možné započítat do příjmů vedlejší příjmy z různých prací na částečný úvazek při dohodě o pracovní činnosti.

Opakovaně se mezi náměty na lepší služby objevují zvýhodněné úročení i rychlejší vyřízení půjčky. V průzkumu rovněž opakovaně zazněly názor na zvýhodnění úvěrů na potřeby spojené s rekonstrukcí pro zdravotně postižené – na bezbariérové přístupy, speciální vybavení koupelen, výtahy, vozíky či nákup upraveného automobilu. 

„Vnímám, že téma zvýhodněných úvěrů na financování podobných potřeb zaznívá velmi silně,“ dodal Staňura.

Zajímavé by podle dotázaných bylo i partnerství s třetími subjekty, uvítali by při pořízení úvěru slevu na vybavení či lázně od partnerských firem. Touto cestou se již ČMSS snaží jít v rámci svého věrnostního programu Získejte u Lišky. Osoby se zdravotním postižením by rády využily i služby osobního bankéře, který by za klientem přijel domů, objevují se i hlasy na tlumočení do znakové řeči při jednání s bankéřem.

„Potřebujeme někoho, kdo se orientuje v problematice. Banky mají nastavená pravidla, ze kterých ale handicapovaní ve většině případů vypadávají, nebo do nich nezapadávají. Jejich příjmy jsou hodnoceny jako příjmy osob bez zdravotního postižení,“ shrnul další z respondentů.

Hlavní překážkou rekonstrukce či pořízení nemovitosti je pro OZP nedostatek vlastních financí, tuto možnost označilo 68 % dotázaných. Pro 42 % je velkou překážkou nedostatek informací, ocenili by proto specializované služby osobního poradce. Pětina dotázaných pak označila špatný přístup k bankovním úvěrům (u této otázky mohli respondenti volit více odpovědí).

Pokud by se osoby se zdravotním postižením pouštěly do rekonstrukce vlastního bydlení, nejčastěji by vylepšily celý byt (44 %). Následovala by rekonstrukce koupelny či kuchyně a přístupu do domu či bytu. Ze specializovaných potřeb pak nejčastěji zaznívá výstavba výtahu či „schodolezu“.

Zajímavé je i rozdělení očekávané finanční náročnosti rekonstrukce. Zde se prakticky všechny možné výše úvěru pohybovaly mezi 12 a 18 % respondentů, zájem by tak měli jak o malé částky do 100 tisíc korun, tak i o úvěry na koupi s výší přes 2 miliony korun.

„Průzkum byl pro nás prvním detailnějším náhledem do potřeb zdravotně postižených spoluobčanů. Ve spolupráci se Srdcerváči budeme hledat možnosti, jak jim cestu k financování bydlení co nejvíce ulehčit,“ uzavřel Vladimír Staňura. Tématem pro finanční instituce i developery může být například podpora sociálního bydlení.

Průzkum proběhl v únoru 2017 a zúčastnilo se jej 316 respondentů z řad zdravotně postižených osob.

Hana Potměšilová

Datum: 
27.04. 2017